Obaly jsou součástí téměř každého produktu, který si zakoupíme. Jejich základní funkcí je ochrana výrobků při přepravě a skladování. Chrání produkt tím, že prodlužují jeho trvanlivost díky ochranné bariéře před účinky skladovacích podmínek, jako jsou například světlo, teplo nebo vlhkost. Obaly jsou zároveň důležitým zdrojem informací pro spotřebitele a v neposlední řadě pomáhají zvyšovat atraktivitu výrobku.
Obaly tedy plní několik základních funkcí:
- ochrannou,
- manipulační,
- informační,
- marketingovou.
Podle použitého materiálu je můžeme rozdělit například na:
- plastové
- skleněné
- papírové
- lepenkové
- kovové
- kombinované
Každý obal má své výhody i nevýhody. Liší se například svou hmotností, pevností, křehkostí nebo možností recyklace.
Právě recyklovatelnost je dnes jednou z nejdůležitějších vlastností obalů. Souvisí to s rostoucím důrazem na ochranu životního prostředí a snižování ekologické zátěže.
Recyklace obalů
Recyklace je dnes jedním z klíčových nástrojů pro snižování množství odpadu a šetření přírodních zdrojů. Pomáhá omezovat množství odpadu na skládkách, šetří energii i suroviny a přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů.
Důležité je ale také předcházet samotnému vzniku odpadu, například používáním opakovaně použitelných obalů nebo minimalizací zbytečných obalových materiálů.
Proces recyklace obalů patří mezi nejdůležitější kroky k ochraně životního prostředí a udržitelnému nakládání s odpady. Vzhledem k rostoucímu množství obalových materiálů, které každodenně používáme, je stále důležitější hledat způsoby jejich opětovného využití a minimalizovat jejich negativní dopad na přírodu.
Je však důležité zdůraznit, že recyklace je pouze jedním z kroků k udržitelnější budoucnosti.
Výhody recyklace obalů
- snižuje množství odpadu na skládkách
- šetří přírodní zdroje
- snižuje spotřebu energie při výrobě nových materiálů
- omezuje znečištění životního prostředí
Proces recyklace zahrnuje několik základních kroků:
- sběr odpadu
- třídění
- následné zpracování materiálů na nové výrobky
Pro správné fungování recyklace je nezbytná spolupráce spotřebitelů, kteří se na třídění odpadu podílejí největší měrou.
Systém sběru odpadu je založen na třídění materiálů do barevných kontejnerů (žlutý, modrý, zelený, hnědý nebo červený) nebo na využívání sběrných dvorů například pro velkoobjemový či stavební odpad.
Správné vytřídění odpadu je jedním z nejdůležitějších kroků recyklace. Obaly by proto měly být pokud možno čisté a správně roztříděné.
Jak probíhá recyklace?
Celý proces začíná vytříděním odpadu u spotřebitele. Odpad je následně svážen specializovanými firmami na třídící linky, kde dochází k jeho dalšímu rozdělení podle typu materiálu.
Jednotlivé materiály se dále zpracovávají různými způsoby:
- plasty se drtí, čistí a přetvářejí na granulát pro výrobu nových výrobků
- sklo se taví a znovu formuje do nových obalů
- papír se dále zpracovává pro výrobu nových papírových produktů
Každý z nás může přispět například tím, že:
- bude důsledně třídit odpad
- omezí používání jednorázových obalů
- bude preferovat výrobky v recyklovatelných nebo vratných obalech
- bude obaly znovu používat, pokud je to možné
Značení obalů
Na obalech najdeme různé symboly a označení, které pomáhají určit správný způsob třídění a nakládání s odpadem.
Mezi nejčastější symboly patří:
Recyklační symbol 
Tři šipky tvořící trojúhelník označují recyklovatelný obal.
Materiálové označení
Tyto značky upřesňují, z jakého materiálu je obal vyroben:
- PET (1) – polyethylentereftalát (plastové lahve),
- HDPE (2) – tvrdý plast, například obaly od čisticích prostředků,
- PVC (3) – méně často recyklovatelný plast,
- PAP – papír a lepenka,
- GL – sklo,
- FE / ALU – kovy (železo, hliník).
Zelený bod 
Označení výrobce zapojeného do systému zpětného odběru a recyklace
Přeškrtnutá popelnice 
Používá se zejména u elektrozařízení a znamená, že výrobek nepatří do běžného komunálního odpadu.
Obalová legislativa
Nakládání s obaly a obalovými odpady upravuje legislativa České republiky i Evropské unie. V rámci Evropské unie je základním dokumentem směrnice o obalech a obalových odpadech.
Tato směrnice stanovuje požadavky například na:
- složení a výrobu obalů
- omezení nebezpečných látek
- cíle pro recyklaci a využití odpadu
- označování obalů
V České republice je nejdůležitějším právním předpisem zákon o obalech, který stanovuje povinnosti výrobcům, dovozcům i prodejcům obalů.
Mezi hlavní povinnosti patří:
- zajištění zpětného odběru a využití obalového odpadu,
- registrace v evidenčním systému,
- vedení evidence o množství obalů uvedených na trh,
- plnění stanovených recyklačních cílů.
Mnoho firem plní své povinnosti prostřednictvím autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která zajišťuje systém třídění a recyklace obalových odpadů.
Recyklační značky a jejich význam
Recyklační značky jsou grafické symboly umístěné na obalech. Pomáhají spotřebitelům správně třídit odpad a informují o použitém materiálu.
Jedním z nejběžnějších označení jsou materiálové kódy:
- PET (1) – polyethylentereftalát
- HDPE (2) – tvrdý plast
- PVC (3) – méně často recyklovatelný plast
- PAP – papír a lepenka
- GL – sklo
- FE / ALU – kovové obaly
Recyklační čísla plastů
Na plastových obalech se často objevují recyklační čísla, která označují typ použitého plastu a způsob jeho třídění.
1 – PET 
Polyethylentereftalát používaný především pro lahve na nápoje a potravinářské obaly. Jedná se o dobře recyklovatelný materiál.
2 – HDPE 
Vysokohustotní polyetylen používaný například pro obaly od čisticích prostředků nebo kanystry. Patří mezi velmi dobře recyklovatelné plasty.
3 – PVC 
Polyvinylchlorid je hůře recyklovatelný plast, jehož používání se postupně omezuje.
4 – LDPE 
Nízkohustotní polyetylen používaný například pro sáčky, igelitové fólie nebo strečové obaly. Materiál je recyklovatelný, ale jeho sběr bývá složitější.
5 – PP 
Polypropylen používaný například pro kelímky od jogurtů, víčka nebo potravinové obaly. Patří mezi dobře recyklovatelné plasty.
6 – PS 
Polystyren používaný například pro jednorázové nádobí, krabičky na jídlo nebo kelímky. Tento materiál bývá problematický a jeho používání se postupně omezuje.
7 – OTHER 
Označení pro směsi plastů, polykarbonáty nebo bioplasty. Tyto materiály jsou velmi obtížně recyklovatelné a často končí ve směsném odpadu.
Další používané materiálové zkratky
ALU 41 
Symbol pro obaly z hliníku, které jsou recyklovatelné.
PAP 22 
Označení výrobků z papíru vhodných k recyklaci. Po použití patří do modrého kontejneru.
C/LDPE 81 
Označení pro materiály ze směsi papíru a plastu. Tyto obaly se většinou nerecyklují a vyhazují se do směsného odpadu.
C/PP 84 
Označení pro obaly ze směsi papíru, plastu a hliníku. Také tyto obaly se většinou nerecyklují a vyhazují se do směsného odpadu.
GL 70 
Symbol pro skleněné obaly, které jsou recyklovatelné.
C/LDPE 90 
Označení pro materiály ze směsi hliníku a plastu. I tyto obaly se většinou nerecyklují a vyhazují se do směsného odpadu.
Obaly jsou běžnou součástí každodenního života a jejich správné používání i třídění má velký význam pro ochranu životního prostředí. Díky recyklaci lze znovu využít řadu materiálů, šetřit přírodní zdroje a omezovat množství odpadu.
Důležitou roli přitom hraje každý z nás. Správným tříděním odpadu, omezením jednorázových obalů a zodpovědným přístupem k obalům můžeme společně přispět k udržitelnější budoucnosti.